Zachrání nás tzv. modrá karta?

Český stát první kolo prohrál, když  tzv. zelené karty pro cizince, které měly podpořit příliv kvalifikovaných lidí ze zemí mimo EU, de facto končí. Nazvat tento projekt úspěšným lze asi jen velmi těžko, když od počátku roku dostalo zelenou kartu jen několik desítek cizinců a z toho s nejvyšším vzděláním jen 21 lidí. V porovnání s více než s 100 tisíci cizinci, kteří pracují v ČR a nepocházejí ze zemí EU, jsou tato čísla velmi smutná.

I přes tento viditelný neúspěch přichází stát s novou kartou, tentokráte modré barvy. Ta by měla opět dle slov státních úředníků zajistit trvalý příliv kvalifikovaných pracovníků. V případě jejího získání tak vzdělaný cizinec získá automaticky i povolení k zaměstnání a pobytu a po pěti letech může on či ona, včetně rodiny získat i dlouhodobý pobyt v rámci všech zemí EU. Tolik očekávaná představa, jaká je však dnešní realita?

Česká republika začíná velmi výrazně pociťovat nedostatek odborníků, a to jak v jednotlivých oborech (zdravotnictví nebo IT segment), tak i v celkovém měřítku. Česká ekonomika, ale i školství a vzdělávání a v neposlední řadě i celospolečenské klima prodělalo za posledních dvacet let řadu změn, které nám nepřinesly jenom volné podnikatelské prostředí, ale mj. též i zodpovědnost za vlastní profesní kariéru a rozvoj. Dvacet let po tzv. sametové revoluci již dávno není problém najít v dřívější tzv. západní Evropě, ale i jinde ve světě na manažerských postech českého manažera či manažerku. Díky členství v EU je běžné pro českého lékaře nebo IT odborníka najít své uplatnění ve svém oboru na západ od českých hranic a mnozí to tak činí, a to nejenom z finančního důvodu.

Modrá karta má šanci uspět, pokud budeme věřit, že se radikálně změní i samotné legislativní prostředí, což by měl být jeden ze základních pilířů úspěchu této karty. Bohužel jsem ale nikde nezaznamenala byť jen sebemenší náznak, že ruku v ruce s tím by se měnila i naše česká společnost. Česká republika má v očích mnoha vzdělaných cizinců nálepku xenofobní země. Není to dáno tím, že by český národ byl rasistický, ale tím, že díky více než čtyřicetileté izolaci neproběhla multikulturní revoluce, která silně zasáhla tzv. západní Evropu po skončení 2.světové války. Více než čtyřicet let izolace nedožene stát za dvacet let. Pro Čechy je lékař černoch nebo učitel Asiat, kteří mají české státní občanství, stále spíše velkou raritou než normálním jevem.

V cestování jsme si již revolucí dávno prošli a trávit dovolenou nebo žít v multikulturní západní metropoli není pro nás žádný problém, ale jakmile překročíme hranici u Rozvadova, ten problém mnozí z nás stále máme a na mnohé cizince mino země  EU se díváme s opovržením. Bohužel je tomu tak a v našem byznysu se s tímto jevem stále setkáváme. Není nic příjemného vysvětlovat velmi vzdělanému cizinci, že jeho strach je zbytečný a že naopak jeho pobyt v ČR může být jak pro něj, tak i pro náš stát velkým přínosem a obohacením.

Evropa vždy byla a stále je otevřeným multikulturním kontinentem se všemi pozitivy i negativy s tím spojenými. Vzdělaným cizincům, kteří chtějí v ČR žít a pracovat, včetně toho že mnozí z nich si osvojí jak kulturní, tak i jazykové vzdělání, je modrá karta přesně tím nástrojem, který jim k tomu pomůže. Česká republika na jejich zájmu může jen vydělat, ale to jen při splnění podmínky, že je český národ přijme mezi sebe a nebude na ně hledět s opovržením tak, jak se to mnohdy děje. Zde má Česká republika stále co dohánět.